Forma mi už nastupuje, prozradil na tiskové konferenci Jiří Prskavec

Tisková konference ke Světovému poháru ve vodním slalomu se ve čtvrtek 10. června nesla už i v olympijském duchu. Zástupci médií se měli šanci potkat s kompletní olympijskou reprezentací ve složení Jiří Prskavec, Kateřina Minařík Kudějová, Tereza Fišerová a Lukáš Rohan. Závodnické barvy reprezentoval i čerstvý mistr Evropy na kajaku Vít Přindiš. Organizační stránku akce přiblížil ředitel OV Jiří Rohan, předseda ČSK Jan Boháč, čestný předseda Jaroslav Pollert a manažer ČSK a bývalý olympionik Stanislav Ježek.

O organizaci závodů a omezeních spojených s epidemii COVID-19:

Jiří Rohan: Světového poháru se letos účastní 290 lodí z 34 zemí - pro srovnání, na posledním SP před dvěma lety to bylo 270 lodí, ale ze 40 zemí. Bude zde kompletní světová spicka. Pohár se do Troje vrací po dvou letech, pořádali jsme již 16 Světových pohárů, dvě mistrovství světa i mistrovství Evropy a jednou akademické mistrovství světa. Rozpočet akce je kolem 8 milionů, což je méně, než loni a samozřejmě se rozpočet stále mění a náklady jsou enormní, zejména ohledně zabezpečení testování. Partneři nám naštěstí zůstali. Děkujeme jim za podporu, zejména generálnímu partnerovi Skupine ČEZ a hlavnímu partnerovi Uniqa pojišťovna. Televizní signál pro nás vyrábí švýcarská firma Hit the roof a vysílání pak zabezpečí Česká televize, mediální partner. Trápí nás, že jsme museli uzavřít areál pro diváky od pondělí do neděle 13. června. Nebylo to jednoduché, padají na nás stížnosti, ale snažíme se vyjít vstříc a ve večerních hodinách otvíráme areál pro pěší. Jinak není možné vytvořit bublinu – tedy dovnitř pustit jen lidi s negativním PCR testem.

Doprovodný program prakticky není. V neděli byla Pádlojízda a potěšil nás velký zájem, který jsme trochu čekali, jelikož jsou sportovní možnosti zatím omezené. Chtěl bych poděkovat i městské části Praha – Troja, která nám vychází vstříc a příští rok bychom měli ve stejném termínu přivítat Světový pohár opět. Přeji si, aby to bylo již bez covidových omezení.

Jan Boháč: Mám obrovskou radost, že mají o akci zájem i média, snažíme se o to, aby byl náš sport atraktivní. Choďte na kanoistické závody, náš sport je bezpečný. Doufám, že se pěkné výsledky podaří i v Tokiu. V této době je organizace závodů s velkými neznámými – nejen kovidová nejistota, ale i nejistota ohledně partnerů. O to víc patří dík organizačnímu výboru v Troji v čele s Jirkou Rohanem. Chtěli bychom, aby byl náš sport vidět, aby jsme vychovávali další generaci a děti vedli k tomuto sportu.

Stanislav Ježek: Je to trochu jiný než organizace ME – na podzim jsme byli v pozici, že se pandemická situace zhoršovala, ale opatřeními jsme nebyli ještě tak zasaženi. Teď je to opačně. V ČR se rozvolňuje a lidi mají pocit, že je to všechno už naštěstí za námi, ale máme tady stále striktní opatření. Lidi nám občas za omezení nadávají, ale my se s tím musíme poprat, protože i zástupce ICF si na druhé straně stěžuji, že lidé na veřejných místech roušku již nenosí. Takže je to velmi nevděčná situace a pořádání za těchto podmínek je velmi těžké. Všichni doufáme, že za rok už to bude v jiném režimu.

O závodění v Troji a přípravě na Olympiádu:

Kateřina Minařík Kudějová: U nás se ani po svatbě nic nezměnilo, pořád jsme šťastní, ale od té doby, co jsem se vrátila z ME, tak jsem se ještě prakticky nevrátila domů. Probíhá u nás rekonstrukce. Stále si lidi ještě nezvykli na změnu mého jména a musím je opravovat. Důležitá je pro nás olympiáda, takže všechno směrujeme k tomuto cíli. Ale závody v Troji jsou moje srdcovka. Dva měsíce jsme bydleli v domě na stromě na Reunionu, nebyla jsem ale úplně nadšená, protože bylo všechno hodně slyšet, hlavně když pršelo a houpalo se to, takže to nebyla taková pohoda, jak se to zdá.

Tereza Fišerová: Těším se do Tokia, protože to pro mne bude první olympiáda a bude to něco hodně krásného a neskutečného. Chci si to hodně užít. Momentálně trénujeme na OH, odjedu oba Světové poháry, ale časovaní formy je samozřejmě na Tokio.

Jiří Prskavec: Ke každému závodu se musí přistupovat od nuly a snažím se na OH připravit co nejlíp, protože cítím hroznou odpovědnost za mužský kajak, kde jsem si musel nejdřív místenku vyjet a porazit takové kluky jako je Vítek nebo Tuňák a chtěl bych je hájit dobře. Když se mi to nepovede, budu docela naštvaný. Beru to jako prioritu sezóny. Směrem k SP už mi forma trochu nastupuje, ale zatím je to hlavně tvrdá dřina a doma je toho také dost, i když manželka mi dost pomáhá a mám dost času na trénování. Ale jiné aktivity jsem omezil a snažím se soustředit hlavně na OH. První tři dny si třeba oddychnu od povinností doma a pak se mi začne po rodině stýskat.

Lukáš Rohan: Bude to moje první olympiáda, takže se na to určitě těším. Zatím si nedokážu úplně představit těch 14 dní karantény, jak je zvládnout tak, aby se člověk nezbláznil, bude to náročné. Určitě si vezmu nějaké knížky. Asi také bude spousta času a námětů, které nějakým způsobem rozeberu na svém blogu na isport.

Vít Přindiš: Olympiáda je holt takto nastavená a i ti nejlepší závodníci se tam občas nedostanou, ale je to vabank a do budoucna složité nastavit podmínky na to, kdo tam odjede. Můj cíl byl letos dostat se do reprezentace, co se mi povedlo už v Ivrei a rozjel jsem sezónu tak, že kdyby už teď skončila, tak můžu být spokojený. Chci odjet pár závodů a titul z MS je to, co mi ještě tak nějak chybí. Nějaká šance na to dosáhnout tam je.. Párkrát se chystám vyrazit do Čunova a vyzkoušet to. Tak snad se to povede.

Foto: Irena Vanišová