Vítězi extrémního slalomu jsou Corinna Kuhnleová a Vít Přindiš
Závody Světového poháru v Praze-Troji v neděli odpoledne uzavřely soutěže v extrémním slalomu na kajaku. Mezi ženami zvítězila Rakušanka Corinna Kuhnleová, mezi muži jasně dominoval český kajakář Vít Přindiš, který obhájil své vítězství v tomto závodě z nedávného mistrovství Evropy.
Z osmi rozjížděk postupovaly do dalších vyřazovacích bojů vždy nejlepší dvojice závodníků. Na trati bylo osm gumových branek, povinnou částí byl uprostřed eskymák. Z finálové čtveřice mezi ženami jako první projela cílem Rakušanka Corinna Kuhnleová, druhá byla Fionna Pennieová z Velké Británie a třetí Ruska Kseniia Krylovová. Bez medaile skončila Antonia Oschmautzová z Rakouska.
„Tohle je moje první sezóna, kdy soutěžím v této kategorii, na mistrovství světa jsem skončila druhá, což je pěkné. Je to velmi vzrušující závod, hodně zábavný a každopádně je to pro mě nová výzva po tak dlouhé době, co závodím na klasickém kajaku, a moc se mi to líbí. Byl to těžký závod, soutěžit s ostatními holkami bylo náročné. Startovala jsem hned vedle Fionny, takže jsem věděla, že to bude velmi natěsno a jakmile bude přede mnou, budu mít jen jednu šanci jít před ní na první bráně. Takže jsem se tam snažila natlačit se před ní a vyšlo to. Abych byla upřímná, jsem teď hrozně vyčerpaná, ale také šťastná. Je to něco jiného než klasický vodní slalom, třeba v tom, že když projedete cílem, tak rovnou víte, že jste první, a to je skvělé,“ smála se vítězka Kuhnleová.
V mužské kategorii byly k vidění drsné souboje a strkanice. V silné sestavě si pro vítězství dojel domácí Vít Přindiš, druhý skončil Novozélanďan Finn Butcher, třetí byl další Čech Ondřej Tunka. Těsně pod stupni vítězů zůstal Mario Leitner z Rakouska.
„Musím říct, že mě tahle disciplína docela baví. Finálová jízda byla dneska docela příjemná, protože kluci tam bojovali u sebe. Já jsem měl mnohem více starostí v semifinále, kdy mě hodně atakoval Joseph Clarke. Finále už jsem si vlastně jen užil, protože jsem měl první start a první cíl, takže to bylo v pohodě. Bavilo mě to, řekl jsem si, že tenhle závod zkusím jezdit, sedí mi i loď, není to takové velké a neobratné. Většinou je v tomhle závodě velká improvizace o tom, co se děje v danou chvíli. Měl jsem jedinou taktiku. Tím, že jsem vyhrál kvalifikaci, jsem si mohl vybírat startovní plochu a já se chtěl za každou cenu vždycky dostat jako první do první brány, pak jsem si už mohl říct, jestli pojedu doprava nebo doleva, ale je to taky o štěstí, jestli se kluci rozhodnou na mě skočit a atakovat mě u protivody, jak se to stalo v semifinále, nebo mě nechají být, jako ve finále, kdy jsem si najel ke zdi, abych si to připravil a já pak jenom koukal, že tam nikdo okolo nebyl, což mě překvapilo,“ smál se šampion extrémního slalomu Vít Přindiš.
„Věděl jsem, že od začátku budu muset hrozně bojovat. Protože jsem vždycky měl tu nejhorší lajnu kvůli včerejší rozjížďce, která se mi moc nepovedla. Vždycky se mi to povedlo až do semifinále, kde jsem to pokazil a už to bylo jenom na těch ostatních, kteří to museli zkazit, abych já mohl postoupit. Takže jsem dojel do cíle a ani jsem nevěděl, jak to je. Měl jsem opravdu velkou kliku. Tenhle závod je pěkné zpestření, ale samozřejmě mě mrzí, když na klasické slalomové závody koukám jen ze břehu,“ řekl bronzový Ondřej Tunka, který doufá, že se dobře převede v dalších závodech Světového poháru v Lipsku.