V týmu panuje dobrá nálada. Šéftrenér i organizátoři věří v úspěch v Troji
Den před startem závodů Světového poháru ICF v Praze – Troji se české hvězdy potkali na tiskové konferenci v hotelu Jalta se zástupci médií ve čtvrtek 9. června. Za organizátory přiblížil zákulisí pořádání závodů ředitel organizačního výboru Jiří Rohan i předseda Českého svazu kanoistů Jan Boháč. Aktuální náladu v týmu popsal šéftrenér Jiří Prskavec starší i předseda ČSK – sekce divoké vody Stanislav Ježek. Ze závodníků se zúčastnili Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Tereza Fišerová, Gabriela Satková a Lukáš Rohan.
Jan Boháč: Čeká nás nádherná sportovní událost – nejlepší kanoistický event tady u nás. Chtěl bych moc poděkovat týmu Jirky Rohana – je to famózní tým, který dělá závody na světové úrovni, všichni na světě obdivují toto prostředí umocněné lokalitou hlavního města. Máme tady nejlepší slalomáře světa a budu moc rád, když se jim závod povede.
Jiří Rohan: Máte rekordní počet startujících lodí z 37 zemí a pěti kontinentů. Rozpočet akce je kolem 8 milionů. Mediálním partnerem je Česká TV a Český rozhlas. Rád bych poděkoval všem, kteří svou prací podílejí na organizaci závodů včetně několika dobrovolníků, bez kterých by to skutečně nešlo uspořádat. V příštím roce by se měl Světový pohár opět v podobném termínu.
Stanislav Ježek: Jsem rád, že máme u nás takovou velkou akci a máme tým ve skvělé kondici. Teď po ME je lehký tlak na úspěchy na domácí půdě.
Jiří Prskavec st.: Před pár dny jsme se vrátili z ME v Liptovském Mikuláši, kde jsme se staly nejúspěšnějším národem se ziskem pěti medailí, tři zlaté medaile. Věřím, že v Troji závodníci předvedou, co umí a bude to dostatečné na dobré výsledky. Nálada v týmu je velice dobrá, což považuji za strašně důležité. Jeden druhému fandí a podporují se.
Tereza Fišerová: ME skončilo a teď míříme přípravu směrem k MS. Program bude náročnější, ale věřím, že to zvládnu a těším se moc na závody v Troji. Moc se na to těším.
Gabriela Satková: Letos mě čeká spousta závodů v seniorské kategorii i do 23 let. Hrozně si vážím toho, že jsme druhým rokem v reprezentaci i se sestrou Martinou. Je to neuvěřitelné, když jsme na závodech spolu, obě pro sebe. Jedeme dvě proti celému světu.
Jiří Prskavec: Určitě je výhoda mít sebou na závodech rodinu. Když se nedaří, tak s tátou nebo s manželkou můžeme pokecat i mimo sport a člověk se nějak odfiltruje – to napětí nebo nervozitu před závody nebo po tréninku. Myslím, že mám všechno perfektně zmenežované, ale po OH jsem byl hodně unavený. Po medaili v Riu jsem věděl, do čeho jedu. Ne na všechno musí člověk říct ano.
Lukáš Rohan: Možná by mně v budoucnu lákalo napsat knihu, ale nemá ambice. Teď se zrovna chystám odevzdat diplomovou práci. Státnice mně čekají v září.
Vít Přindiš: I v naší tréninkové partě je nálada dobrá a potvrdili jsme to i tím, že jsme si vyjeli reprezentaci všichni tři kajakáři. Myslím, že to je světový unikát – celý tým z jedné tréninkové party.
Foto: Irena Vanišová