Zlato v singlu vybojovali Fišerová a Božič. Bronz berou Rohan a Martina Satková
Nedělní závody singlířek a singlířů v Praze – Troji přinesly hned trojnásobnou medailovou radost pro české závodníky. Zlato v kategorii žen vyhrála Tereza Fišerová, na bronzovém stupni ji doprovodila Martina Satková. Mezi muži kraloval Slovinec Luka Božič, bronz bere Lukáš Rohan.
C1 ženy
Napínavé finále singlířek na technicky a fyzicky náročné trati rozjela Italka Elena Borghiová. Už na branách 4, 6 a 9 však přišel šťouch, to nebyl dobrý vstup do finále a očekávalo se, že první zajetý čas 124.21 s bude rychle překonán. To se však nestalo a další tři závodnice chybovaly ještě více. Francouzka Lucie Baduová udělala zbytečné šťouchy na protivodných brankách 2 a 6. Velké problémy a doteky na 8 a 10 a ztráta téměř 10 vteřin na Italku ji na první místo nedostaly. Britka Mallory Franklinová oproti tomu skvěle začala, ale nečistě projetá branka 11 a potvrzená padesátivteřinová penalizace znamenala konec nadějí. Jízdu však nevypustila a hnána potleskem z tribun dojela naplno až do cíle.
Francouzka Marjorie Delassusová předváděla dravou jízdu, přišel však dotek na brance 10, poté ji zachytil válec před brankou 11, kterou minula a dlouhé vteřiny bojovala, aby se do ní vrátila a vyhnula se nejvyšší penalizaci. To se jí sice podařilo, ale časová ztráta byla obrovská. I tak napnula veškeré síly až do konce, kde se však nevyhnula ještě nešťastnému eskymáku. Britka Kimberley Woodsová si výborně poradila s těžkou pasáží u branek 10 a 11, jako první ve finále předvedla čistou jízdu a šla zaslouženě do čela průběžného pořadí s časem 116.08 s. Němka Elena Liliková rovněž zajela výbornou jízdu až do branky 19, za kterou jí byly připočetly dvě trestné vteřiny. I tak šla do čela před Britku a držela šanci na druhou medaili během dvou dnů.
Čistou jízdu zajela první Češka na startu Gabriela Satková, ale mírné chyby a několik zdržení na trati, které způsobilo držení ve válcích, stačilo na průběžné druhé místo. Hned poté rozjela svou jízdu její starší sestra Martina. Tu chytil válec u branky 19, jinak ale předvedla skvělou čistou jízdu a díky lepšímu času odsunula svou mladší sestru z druhého místa. Slovence Zuzaně Paňkové tolik nevyšla horní pasáž trati, na prvním mezičase ztrácela přes 3 vteřiny. Ztrátu však dokázala mírně stáhnout v závěrečné fázi a šla na průběžné třetí místo. O rozřazení medailí rozhodovala už jen Tereza Fišerová. Hlídala si těsné průjezdy a jela na úrovni času vedoucí Lilikové. U branky 16 se zdržela ve válci a začala mírně ztrácet. V poslední části trati však neskutečně zabrala a do cíle za burácení tribun dojela s náskokem jediné vteřiny a v čase 111.80 s mohla slavit zlato.
Zlato v soutěži kanoistek vyhrála Tereza Fišerová (111.80 s), stříbro bere Elena Liliková (112.80 s, 2 tr. vteřiny) a bronz má Martina Satková (113.35 s)
„Cítím se fakt úplně úžasně. Pořád mi to úplně nedochází, ale to, kdy jsem dojela do cíle a viděla jsem, že mám vteřinu náskok a že za mnou už nikdo nejede a že jsem fakt první, tak ty emoce… Ze mě úplně vytryskly a bylo to super. Upřímně vůbec nevím, co jsem na té trati dělala, takže se upřímně těším, až se podívám na to video, jaká ta výherní jízda byla. Soustředila jsem se na ty jednotlivé nájezdy, na to, co je přede mnou, ne na to, co už je za mnou. Vím, že to, co jsem pokazila v semifinálové jízdě, tak jsem teď opravdu zaletěla,“ byla nadšená zlatá medailista Tereza Fišerová.
„Jsem ohromně nadšená. Trať byla velmi těžká a pro kategorii C1 to byla opravdu výzva. Jsem šťastná, že jsem mohla zopakovat svůj výkon ze semifinále. Obě medaile znamenají něco speciálního – na kajaku to bylo o rychlosti, na kanoi zase o taktice. Dnes to ale byla rozhodně větší výzva,“ popsala trať stříbrná medailistka Elena Liliková.
„Je to strašně super pocit. Mně se ta jízda jela strašně dobře, odpadlo všechno to špatné a já jsem hrozně spokojená. Dole přišla chybka, která mě možná stála lepší umístění, ale jsem extrémně šťastná. Já jsem o tom ani nesnila, já jsem byla už extrémně šťastná, že jsem si vyjela finále tady doma, protože jestli je něco sen, tak závodit před domácím publikem tady v Troji, protože to je fakt nejvíc. Cítila jsem to strašně moc, komentátoři Dan Stach s Mírou Lencem mě hnali od startu a když jsem slyšela, jak bouří publikum, jak fandí a já jsem byla ještě ve startovním boxu, tak jsem si říkala, že to bude velký nářez, protože jsem na to nebyla připravená, bylo to skvělé a že si to jedu užít. Bylo to skvělé a všem fanouškům děkuju, protože se mi splnil sen,“ ocenila mimořádnou atmosféru bronzová Martina Satková.
„Já mám za Martinu hroznou radost, protože jestli si to někdo zaslouží, tak ségra, protože ona maká hrozně moc, víc než my všichni dohromady a doufala jsem, že jí to vyjde. Fakt si to zaslouží a je vidět, že je v krásné formě a těším se, co ještě předvede tuhle sezónu. Myslím, že vzhledem k tomu, že to byla finálová jízda, tak jsem, troufám si říct, zvládla ten tlak krásně, trasa byla dobrá. Pak jsem neudržela koncentraci nebo jsem si to tam nepohlídala. Ujelo mi to a musela jsem se do té brány vracet. Na druhou stranu jsem ráda, že ta rychlost tam je a kdoví, jak by to dopadlo, kdybych se tam nevracela. Závodů mě čeká dost, takže nemusím být z tohohle smutná,“ vyhlíží další úspěchy pátá Gabriela Satková.
C1 muži
Až na 3 jízdy závodníků startovního pole byly ve finále singlkanoistů k vidění jen čisté jízdy, velké souboje o medaile, ale také zaváhání favoritů.
Slovák Matej Benuš udělal obrovskou chybu hned na začátku trati, kdy minul branku 8, do které se musel vracet. Navíc se mu přičetly ještě penalizace za branky 7 a 20. Ir Jake Cochrane vyfasoval trestnou padesátku na brance 17 a poté přidal ještě jeden dotyk, ani on nemohl pomýšlet na lepší umístění. Možná překvapivý reprezentant Francie ve finále Nicolas Gestin naopak zajel výborně a hlavně čistě a jako první stlačil čas pod 100 vteřin. Časomíra se zastavila na 98.71 s. Čí účast se však rozhodně čekala, byl Slovinec Luka Božič, který rovněž zajel bezchybně a posunul průběžně vedoucí čas na 97.75 s.
Stříbrný olympijský medailista Lukáš Rohan na trati ztrácel kolem jedné vteřiny, jel čistě a průjezdy zkracoval, jak to šlo. Dostal se časem pod 100 vteřin, stačilo mu to na průběžné třetí místo. Druhý domácí závodník Vojtěch Heger ztrácel pouhých 14 setin sekundy na vedení. Pak už se ale ztráta začala navyšovat a zařadil se na průběžné čtvrté místo za svého reprezentačního kolegu. Druhý Ir ve finále Liam Jegou sice zajel čistě, ale ani on časově na nejlepší nestačil. Nadějně vypadala jízda v podání Němce Siderise Tasiadise, kterému těžké tratě sedí. Na prvním mezičase vedl o vteřinu a půl, náskok však neudržel a skončil mimo medailové pozice.
Olympijský vítěz Slovinec Benjamin Savšek zaznamenal dotyk na brance 11 a postupně nabíral časovou ztrátu na svého reprezentačního kolegu, kterou už nedokázal stáhnout. Čas 101.96 s na medailové umístění nestačil. Poslední na startu byl Slovák Marko Mirgorodsky a dvě třetiny trati jel na úrovni prvního místa. Do problémů se však dostal u branky 19, kde zůstal viset ve válci a ztráta téměř šesti vteřin ho v cíli odsunula až na sedmé místo.
Zlato mezi singlíři bere Luka Božič (97.75 s), stříbro vybojoval Nicolas Gestin (98.71 s) a bronz má Lukáš Rohan (99.88 s).
„Byl jsem docela nervózní, přece jen bylo na startu spousta dobrých kluků. Myslím, že jsem zajel dobrou jízdu a jsem zato moc rád a šťastný. Je to první Světový pohár po hodně dlouhé době a zajel jsem jízdu, kterou si opravdu budu pamatovat. Je to můj první triumf od roku 2018. Po hodně problémech, ať už to byl covid nebo mé potíže s lodí, mám dojem, že začínám úplně od začátku. Dnešní den byl pro mne opravdu úžasný,“ řekl zlatý medailista Luka Božič.
„Semifinále bylo opravdu těžké, byl jsem rád, že se mi vůbec podařilo probojovat do finále, kde už to bylo i trochu o štěstí. Jedná se o mou první opravdovou medaili ze Světového poháru po covidu. Závodit před plnými tribunami v Praze bylo opravdu perfektní,“ ocenil stříbrný Nicolas Gestin.
„Věděl jsem, kolik jel Luka Božič, nicméně jsem nevěděl, že ty tyčky jsou takhle vysoko a úplně jsem tu jízdu neměl tak namyšlenou, že to budu až tak moc zkracovat. Najížděl jsem do té dvojky a v tu chvíli jsem začal improvizovat. Jel jsem jinak, než jsem měl namyšleno, a to mě mrzí, na druhou stranu jsem ten plán dokázal změnit a jízda se mi povedla. Že to nestačilo na první místo? Nějaké chybky tam prostě byly, no. Přehazování mi určitě pomohlo, ale ono pomohlo i to, že tady byla skvělá atmosféra a tak nějak jsem zapomněl, jak moc jsem unavený a jelo mi to samo. Mně nejvíc pomohli komentátoři Dan s Mírou a diváci,“ pochvaloval si Lukáš Rohan.
„Výkon hodnotím pozitivně. Jsem hrozně rád, že jsem udržel hlavou tu jízdu sjet tak, jak jsme si řekli s trenérem. Malé chybky tam byly, ale kluci jeli úplně jinou ligu a nám to ukazuje, že pořád je co zlepšovat. Atmosféra byla úžasná, diváci jsou tady neskuteční. Kulisa, kterou předvedli, na to budu vzpomínat ještě dlouho,“ řekl v cíli Vojtěch Heger.
KOMPLETNÍ VÝSLEDKY ZDE.
Foto: Barbora Reichová a Jan Homolka