Dnes to bylo na medaili, hodnotil čtvrtý z Ria Gebas
Životní úspěch dnes 9. Srpna dosáhl český kanoista Vítězslav Gebas na Olympijských hrách v Riu de Janeiro. Po tom, co se kvalifikoval z posledního 14. místa, v semifinále vybojoval páté místo, které ve finále proměnil v „bramborovou“ medaili. „Pocity mám hrozně smíšené. Když se na to podívám za čas, asi budu rád. Ale medaile - dneska na ni bylo. Fakt. Je to škoda,“ řekl Gebas těsně po své jízdě.
Chybělo skutečně malinko – jen 13 setin dělilo českou výpravu od zisku prvního kovu z letošní Olympiády. Kolik je vlastně 13 setin na délku v cíli? „To je nic, zkus si vzít stopky, udělej start/stop a je to vždycky 15. Rychleji nemůžu. Bylo to o štěstí, to neovlivníš, štěstí tam nebylo,“ zosmutní náš aktuálně nejlepší kanoista, který vylepšil poslední dvě umístění z olympiád kolegu Stanislava Ježka. Ten vybojoval v Pekingu i Londýně pátou příčku.
Medaile podle svěřence Jiřího Rohana uplavala v první protivodě. „Přišel proud, já musel o jeden záběr ještě nahoru, dole mi to pak chybělo. Ještě přes ruku, byl jsem úplně na levé tyči, musel jsem něco vymyslet, jinak by byl šťouch. Dvě vteřiny by v tomhle závodě byly hodně. Myslím, že jsem to vyřešil dobře,“ popsal detail jízdy Gebas.
Svoje první olympijské finále si i přes náročný výkon dokázal kanoista a podnikatel Gebas užít. „Hrozně moc jsme si to finále užil, jako všechno tady. Bavilo mě to tu od začátku a chtělo to medaili, abych to ještě okořenil. Ale v klidu, půjdu zase do práce a nic se nezmění, když mě to bude bavit, budu dál jezdit na vodě,“ plánuje. Na další Olympiádu v Tokiu zatím nemyslí.
„Na to je brzy, záleží na spoustě věcech hlavně zdraví. Tím neříkám, že končím, vůbec ne. Nakonec jsem se naučil dobře závodit a baví mě to o to víc. Poslední roky jsem klidný a na závodech je to vidět. Nakonec to třeba vyhodnotím tak, že mám na čem stavět, a posunu se ještě dál,“ dodal.
Vydržet do 48 let, jako kolegyně kajakářka Štěpánka Hilgertová, ale neplánuje. "Ty jo no, to je šílený, určitě vím, že jako ona nevydržím. To je obdivuhodný, to smekám klobouk co nejníž, co to jde, to je rarita,“ vzdává holt dvojnásobné olympijské vítězce.
Doma čekají čtvrtého z Olympiády zasloužené oslavy. „Za chvíli zjistím, co se doma děje. Asi mi budou gratulovat a říkat to, co vždycky: Nevěš hlavu, to bude dobrý, vidím to pozitivně. Zkušenost z tohoto závodu je obrovská, bavilo mě to a jsem rád,“ uzavírá český reprezentant, který se představí i na Světovém poháru v Praze – Troji začátkem září.