Češi obsadili první tři místa semifinále kajakářů
Kdyby se to zopakovalo ve finále, byl by to opět skvělý úspěch. Po výborných výkonech našich kajakářů loni v pražské Troji, kdy obsadili první čtyři příčky ve finále, se i letos očekával postup všech čtyř českých lodí. Kromě Hradilka se to nakonec povedlo třem lodím.
V semifinále se dopoledne jako první představil Ondřej Tunka, Vavřinec Hradilek, Vít přindiš i Jiří Prskavec, kteří uzavírali startovní pole.
Vít Přindiš se představil jako druhý z českých reprezentantů, čtvrtý v kvalifikaci. Na brance číslo 12 nabral dotek, ale jel rychle a jel na hraně svých možností. I přes dotek si vyjel důležité postupové místo a publikum bylo opět v euforii.
„Cítil jsem se na vodě dobře, jak jsem si to naplánoval. Nechtěl jsem moc riskovat, kajaky se hodně hýbaly. Až na ten dotek, kvůli kterému jsem trochu ztratil čas, se mi jízda líbila. Sám jsem překvapený, že i s chybou to stačilo na 1. místo. Většinou moc nevnímám tribuny, většinou jsem v lodi jak v tranzu. Ale když jsem zaslechl komentátory, kteří mě uklidnili, že jsem na mezičasu neztratil, vnímal jsem i diváky. Loni jsem jel finále také ze zadních pozic, takže to znám. Ta pozice je samozřejmě luxusní, ale jede se zase od nuly. Takže já se budu snažit zajet ve finále nejlépe, jak umím. Ještě rychleji a ideáln ě bez dotyku. Uvidíme, jak to vyjde s počasím, výkony může hodně ovlivnit i vítr,“ řekl Přindiš.
Jiří Prskavec bronzový z Tacenu i OH v Londýně, mistr ČR z před týdne v Troji předvedl skvělou čistou jízdu, která mu stačila na třetí postupové místo. „Jsem překvapený, že jsem v hodnocení tak vysoko, protože se mi jelo hrozně. Od začátku jsem se snažil, abych se nedotknul, měl jsem pocit, že mi nic nevychází. Bylo to pak hodně znát ve spodní části trati, tam už jsem opravdu trpěl. A lidi na tribunách byli to jediné, co mě dohnalo do cíle, musím jim za to hrozně poděkovat. Třetí místo v semifinále je hlavně jejich zásluha. Trať je těžší, ale nijak extrémně. Původně jsem chtěl jet volnější jízdu, ale nemohl jsem dostat správně do bran, obzvlášť tam, kde jsou blízko u sebe. O to víc jsem to pak dál musel napravovat, stojí to čas i sílu. A ta mi chyběla ve spodních brankách. Ve finále hned po startu pojedu za risk. To je jízda, která mi víc sedí. A když mi to vyjde, může to být hodně dobrý výsledek.“
Druhou nejrychlejší jízdu a kompletní stupně vítězů doplnil Ondřej Tunka. Pral jsem se s tím hodně a dole mi došli sily nebylo to úplně podle mých představ. Poslední dvě protivody jsem s tím opravdu bojoval. Byl jsem připravený, že přesazené brány pojedu na střed bran, ale ani to nebyla potřeba,“ řekl Ondřej Tunka.
Jako poseldní se do finálové desítky na radost slovenské výpravy přesadil Jakub Grigar: „Mě se trať moc líbila, je přesně taková, jakou ji máme v tréninkách. Brány jsou blízko za sebou, je třeba se v nich rychle přetočit. Oproti tomu kvalifikační jízda byla hodně rovná, jednoduchá. Musím ve finále napravit chyby, co jsem napáchal. Celkově to tady mám moc rád. Fanoušci v Troji tu samozřejmě tlačí nejvíce domácí závodníky, ale kdokoliv jiný jede, tleskají a hecují nás. To se mi hrozně líbí.“
Vavřinec Hradilek, druhý muž včerejší kvalifikace se na startu představil jako poslední z českých kajakářů. Na brance č. 9 přidal šťouch a zařadil se na desátou pozici – poslední postupové. Na startu ale stále byl vítěz kvalifikace Lucien Delfour z Austrálie. Ten si na brance číslo 10 také připsal dvě vteřiny za dotek. Zdálo se, že se i zvedl vítr. I tak ale dokázal pohlídat postupovou pozici a Hradilka z finálové desítky vyřadil.