Pátek dopoledne: Co řekli závodníci po kvalifikacích

Zde najdete hlasy závodníku těsně po dojezdu závodů jednotlivých kategorií. Začínáme kvalifikacemi deblkánoistů, singlířek a kajakářů.

C2: Ondřej Karlovský: „Upřímně řečeno, moc s tou jízdou spokojen nejsem. Kuba s tím asi bude souhlasit. Moc jsme to dřeli a málo jsme se klouzali. Bylo to sem a tam, stálo nás to hodně sil, ale pozitivní je, že jsme postoupili. Sice se štěstím, ale už s tím nesmíme hazardovat.“ Jakub Jáně: „První branky trochu vázly a nedostali jsme se do jízdy. Musíme si to hlavně srovnat v hlavě a nesmíme to tak dřít.“

C2: Ladislav Škantár: „V první řadě jsme spokojeni, že jsme postoupili do semifinále, ale ta jízda nebyla ideální. Měli jsme tam spoustu chyb, ale ty těžší úseky jsme zvládli dobře. Měli jsme je pod kontrolou přesně tak, jak jsme chtěli, abychom si udělali dobrou chuť do celé jízdy a neudělali zbytečnou velkou chybu. Budeme se snažit ty chyby odstranit do semifinále a věřím, že se nám to podaří.“

Peter Škantár: „Každý závodník tu chce vyhrát a stejně tak to chceme i my. Bude záležet i na tom, jak zítra postaví organizátoři trať a jak nám sedne. Tu jízdu musíme zlepšit, protože se dvěma šťouchy se vyhrát nedá. Byla to kvalifikace, bylo potřeba jet více méně na jistotu, abychom měli dobrou výchozí pozici na zítra, a to se nám podařilo.“

C1: Tereza Fišerová: „Nebyla to úplně povedená jízda, ale na kvalifikaci to v pohodě stačilo. Doufám, že můj výkon bude mít vzestupnou tendenci. Člověk přece hned na začátku nemůže zajet tu nejlepší jízdu. Trenér chtěl, abych si jízdu pohlídala a abych zběsile nepádlovala, což mám ze zvyku. Hodně jsme se bála kombinací branek 15 a 16, ale nakonec se mi to povedlo. Když jsem se ráno probudila, cítila jsem nervozitu, ale mívám větší. Před semifinále nechci nic říkat, nemám ráda předběžný plánování.“

C1: Mallory Franklinová: “Kvalifikaci jsem si užila, přestože trať byla celkem náročná. V Praze je vždycky skvělá atmosféra, vracím se sem prakticky každý rok a trať patří k mým nejoblíbenějším.“

K1: Peter Kauzer: „Závodilo se mi dobře, přestože jsem se ještě trochu hledat v bránách 10, 11, 12, ale nakonec jsem spokojený. Doufám, že se mi povede zajet znovu rychle a bez chyb. Snad tento evropský šampionát nebude nakonec jen českým šampionátem (směje se). Mám rád atmosféru v Praze a způsob, jakým organizátoři tuto akci chystají, vždy je tu plno lidí a všichni fandí, což závodníky žene dopředu a já si to pokaždé moc užívám.“

K1: Hannes Aigner: „Jsem spokojený s tím, co jsem v první jízdě předvedl, myslím si, že se mi jízda povedla. Je opravdu těžké říct, jaká jsou má očekávání – zvlášť tady v Praze je závod vždy hodně rychlý a riskuje se, takže vyhrát může kdokoliv.“

K1: Jiří Prskavec: „Vítězství v kvalifikaci těší, ale hlavní pro mě je pocit, že ta forma, kterou jsem měl při kvalifikačních závodech je ve mně stále. Je to jistota, že jsem dobře připraven, ale pro další vývoj to vůbec nic neznamená. Musím se zkoncentrovat na semifinále a doufám, že na finále. Rezerva tam byla. Měl jsem najeto z horní části trati a v závěru jsem už věděl, že postupuju a vypustil jsem pár záběrů.“

K1: Vít Přindiš: „Povedlo se mi získat klid, to je hlavní. Mám z jízdy dobrý pocit, až na ty dva zbytečný šťouchy, nechal jsem tam rameno. Ale těžší pasáže jsem odjel bez problémů, vyšlo to, co jsme si řekli s trenérem. V cílové rovince jsem slyšel, že to klapne, klaplo to. Jel jsem naplno, záda drží, nemělo by cenu jet na půl plynu.“

K1: Ondřej Tunka: „Já jsem se na tyto závody moc těšil a nedovedu si představit, že bych vypadl už v kvalifikaci. Ráno jsem byl nervózní, hrozný bylo i čekání na druhou jízdu kvůli dešti. Snad jsem si nálož nervů vypotřeboval dnes, druhá jízda není nikdy příjemná, ale já mám raději semifinále než kvalifikace, takže se snad budu cítit líp.“

Foto: Jan Homolka/kanoe.cz